V bíloveckém muzeu

V první části lekce jsme sešli do sklepení, kde nám byly znovu připomenuty postavičky skřítků Picmochů, kteří ve sklepě našeho muzea žijí.  Kořenářka Gerta, mlynář Jeroným, kovář Tvořimír a jeho manželka Tvořimíra, kořenářka Marianka s dcerkou, knoflíkář Barnabáš s ženou Madlenkou, která knoflíky zdobí, jejich děti – zlobivý Lojzík, Josífek, Kryšpínka, Dorota, Evelínka, Pepík, Anička. Skřítek Poustevník, který žije sám, a mnich Jetřich, který je zahalen do svého mnišského roucha, jsou v blízkosti pranýře. Význam pranýře v dávných dobách byl žákům jednoduše objasněn :). 

Po návštěvě sklepení jsme se přesunuli do místnosti v přízemí, kde nám bylo vysvětleno, jak se v minulosti dělal modrotisk a kde byl lidmi nejvíce používán. Modrotisk – tradiční technika potisku textilií a zároveň název pro tmavě modrou látku s bílými vzory, která se touto tiskovou technikou vyrábí, něco jako "razítkování" na látku, která se dala do kádě s modrou barvou, nechala se v barvě namáčet, poté se ponořila do speciální směsi "oleje", ať barva drží. Způsob práce s modrou barvou si mohli žáci prakticky vyzkoušet ve druhém podlaží. Na bílý papír si nakreslili bílou voskovkou libovolný obrázek, ten pak přetřeli modrým inkoustem. Pozn. modrotisk – jedná se o tzv. negativní tisk, textilie se potiskne v místech, která zůstanou bílá. K tisku se tradičně používají dřevěné formy, do kterých jsou vzory vyřezány nebo kovově vytvořeny.